mŮJ POHLED NA VLIV PRAXE NA KVALITU PŘEKLADU PŘI PŘEKLÁDÁNÍ DO ANGLIČTINY

Mnoho překladatelů uvádí délku své praxe jako  důvod, proč  dodávají kvalitní překlady a že praxe, je v oblasti překladu důležitější než vzdělání. Zvyšuje ale praxe skutečně kvalitu překladu do jiného než rodného jazyka více než vzdělání? Osobně si myslím, že je tomu právě naopak, pro překlad do angličtiny je vzdělání důležitější než mnohaletá praxe.

Amatérský překlad do češtiny

Navzdory tomu, co Vám budou tvrdit mnohé překladatelské agentury, není důvod předpokládat, že vzdělaný Čech s jistou znalostí angličtiny nedokáže vypracovat překlad z angličtiny do češtiny, jehož čeština by byla výrazně méně kvalitní, než čeština překladu zkušeného překladatele. (Takovýto amaterský překlad bude mít často lepší češtinu, než je angličtina, kterou má překlad do angličtiny od této překladatelské agentury :-))

 Překlad může takovému amatérovi trvat výrazně déle, překlad nemusí být až tak přesný, ale jazyk překladu jistě nemusí být nutně špatný navzdory nezkušenosti takového amatérského překladatele.

Proč tomu tak je? Amatérský překladatel do češtiny se v češtině děně pohybuje. Jsou mu známé běžné jazykové konvence ze své oblasti a tyto konvence dokáže s pomocí informačních zdrojů snadno přiřadit k někdy poměrně značně odlišným odpovídajícím anglickým formulacím.

Jak je to ale s překladatelem do angličtiny?

Pokud překladatel do angličtiny nevychází z bodu, kdy si je již poměrně velmi jistý ve svých anglických vyjádřeních (tj. mluví už v podstatě téměř jako rodilý mluvčí = má vzdělání), pak musí neustále bojovat proti svým vnitřním tendencích myslet českým způsobem.

Přispívá ale velké množství překladů do angličtiny k tomu, aby tento boj vyhrál? Právě naopak! Pokud překladatel již nemá v hlavě odpovídající styl a terminologii dané oblasti v angličtině, je nucen uchýlit se k překládání, které je víceméně překládáním doslovným. Užívání doslovného překladu našeho překladatele ještě více upevňuje v tomto zvyku a přispívá k ukládání vzniklých Czenglish anglických spojení do jeho paměti. A jak všichni víme, zvyk je železná košile. Překladatel pak může být ve svých špatných zvycích ještě nadále upevňován ohlasem klientských českých firem, které kvalitu odvedené práce nemohou posoudit a tohoto překladatele zvolili protože a) začal překládat velmi brzo, kdy překladatelů do angličtiny ještě nebylo tolik, co dnes ("překládám již mnoho let") b) má reference od ostatních českých firem (důsledek bodu a)). 

Pokud taková špatně odvedená práce vynáší, proč v ní nepokračovat , když alternativou by bylo dřít na zlepšení kvality (viz rozdíle mezi amatérem a profesionálem)?

Chci ještě podotkout, že tyto úvahy nejsou pouze plodem mé fantazie. Vychází z osobní zkušenosti, kdy vidím, že překlad do angličtiny mladých a vzdělaných lingvistů často kvalitativně předčí překlad "zkušený" překladatelů. Kromě uvedeného vysvětlení je tato skutečnost nepochybně i důsledkem toho, že dnešní generace žije ve značně propojeném a informačně přesyceném světě, kde učení jazyka jako je angličtina je výrazně snažší, než tomu bylo dříve.

Skutečně profesionální překlady do angličtiny a praxe?