Na českém internetu se nedávno objevila stránka nechybujte.cz .
Ve své podstatě jde o online výkladový slovník podobný nespočetnému množství výkladových slovníků, které existují v angličtině (např. https://www.thefreedictionary.com/, https://oaadonline.oxfordlearnersdictionaries.com/, https://dictionary.reference.com/, https://www.merriam-webster.com/dictionary/, https://www.urbandictionary.com/, atd.)
Proč je toto důležité? Existence výkladového slovníku zajišťuje základ pro pěstování v podstatě nejdůležitějšího aspektu jazyka — semantické a logické správnosti. A primárním cílem jazyka je sdělit význam — semantiku.
Angličtina má velmi velmi dlouhou tradici výkladových slovníků a jsou prakticky součástí kultury anglicky mluvících zemích. Použijete-li špatně anglické slovo — v Americe Vám řeknou: „běž jsi to najít ve slovníku”. Totéž může čekat blogger nebo novinář v komentářích pod článkem, pokud se nějaké semantické chyby dopustí. Naopak v české kultuře Vám lidé vytknou většinou maximálně ryze formální chyby (čárky, i/y, mě/mně, apod.), které jsou přitom pro hlavní poslání řeči, tj. sdělení zprávy, prakticky nepodstatné.
Kultura s výkladovými slovníky má přitom jeden velmi pozitivní vliv. Alespoň v akademické angličtině je řeč velmi jasná, konkrétní, srozumitelná a jasně definovaná. To je velmi důležité pro jazyk, který slouží jako lingua franca v nepřehledném množství vědních oborů.
Když to srovnám s českou akademickou kulturou, pak tu se člověk ne zanedbatelně setkává s košatým užíváním (zvláště cizích) slov tak, že bývá zřejmé, že autor slovo použil víceméně jenom pro efekt a nebyl si 100% jistý přesným významem. Nikdo ho přitom neupozorní, že to slovo užil špatně, protože až doposud neexistoval výkladový slovník s definicemi, o které by se bylo možné opřít. To vede k rozmazávání jazyka, nepřesnostem a nejistotě. Užívání sofistikovaných termínů by přitom mělo mít naprosto opačný efekt — mělo by význam sdělit jasněji, stručněji a přesněji. To je ovšem možné pouze při korektním užívání slov.
Tato skutečnost přitom docela komplikuje překladatelům práci. Když víceméně přesný překlad nedává v angličtině úplně smysl (a byl by terčem kritiky právě pro špatné používání slov), protože zdrojový text nedává v češtině úplně smysl, je potřeba nejprve na základě kontextu a případně komunikace s klientem odvodit, co autor chtěl vlastně říct a neřekl zrovna šťastně.
Konkrétní příklad: Nedávno jsem strávil několik minut vysvětlováním klientce, proč varianty slova implementovat v jejím článku nepřekládám jako „implement”. Problém byl v tom, že klientka používala toto slovo naprosto jednoznačně ve významu „nasazení / deployment” (u softwaru). U softwaru přitom „to implement” v angličtině znamená zakódování plánu softwarového projektu (obecněji převedení plánu do nějaké konkrétní, praktické aplikace). Bez českého výkladového slovníku jsem ji nemohl odkázat na českou definici, pouze anglickou, a tak jsme s připuštěním, že v češtině se to slovo může používat o něco jinak (což se u cizích slov stává) došli ke společnému závěru, že to slovo tak, jak jej používala, opravdu nelze s dobrým svědomím přeložit do angličtiny jako „to implement”.
Určitě se na nechybujte.cz podívejte a doufám, že Vám stránka pomůže!
—————
—————
—————
—————
—————
—————
—————